jak vyjít s MANŽELEM -(ukázka z knihy)

To, co bylo řečeno v minulé kapitole, paltí pochopitelně i pro manžely – jsou také muži, ne?!  Jistě mi většina dá za pravdu, že s manželem jsou jen málokdy problémy, pokud dbáte několika zásadních rad.  Mužské jednání je vždy totiž podloženo rozumovou úvahou (tedy pokud ho nějaká ženská nezblbne natolik, že má pak rozum v kalhotách) a na rozdíl od ženského, je vždy logické.

Ty zásadní rady jsou dvě:

Za prvé: správná manželka vždy a za každých okolností respektuje manželovu mužskou ješitnost. Ješitnost se u  mužů, tedy i u manželů projevuje hlavně v oblasti sexuální dovednosti, někdy i v oblasti ostatní manuelní zručnosti. A tak, milé dámy, pokud vám jinak manželský vztah vyhovuje, nikdy tomu svému nedávejte najevo, že je erotický břídil, sexuální nádeník a kutil na baterky.

Nikdy se nesmí dozvědět, že plného uspokojení dosahujete jinak nebo jinde, i kdyby váš uspokojitel nebyl životného rodu. Tím byste velice a neodpustitelně ranily manželovu ješitnost a upozorňuji – to se nedá nikdy napravit! Muži v těchto případech mívají paměť jako sloni a celý zbytek života budou na to myslet, celý zbytek společného života vám to neodpustí, i když se budou tvářit sebetolerantněji.

Proto vám radím: vždycky, když on skončí, musíte skončit i vy a pak, jen tak jako samosebou, mezi slastnými výdechy zašeptejte: „ Tys mi ale dal!“ nebo „Už nemůžu!“ Vždyť milosrdná lež není lží, ale milosrdenstvím.

Chlapská ješitnost se také týká všestranné dokonalosti muže, z níž pak plyne pocit vůdčího samce ve stádu. Uvědomte si, že vůdcovství je jedním ze základních přírodních instinktů muže. Téměř každý z nás mužů se cítí být natolik vyspělým a silným jedincem, že je plně oprávněn vést svoje stádo.

Ti, kteří tento pocit nemají, ba ho ani netouží mít, ve skutečnosti nejsou vlastně chlapi. Avšak i takoví mohou některým z vás vyhovovat, ale věřte, že i v tomto případě uděláte tomu vašemu nekňubovi radost, když mu dáte najevo, že ho za vůdčího samce považujete. Proboha, ale těm ostatním, skutečným chlapům, ten pocit, tu iluzi nadsamce neberte! Je to základní kámen klidu ve vašem manželství, protože slabá, bojácná a nerozhodná samice nemůže velet žádnému stádu.

Musíte se naučit nechat chlapa rozhodovat o tom, co jste vy už dávno rozhodla. Ale mazaně. Chcete nové šaty? Tak neříkejte „ Potřebuji nové šaty,“ tím většinou nic nezískáte, natožpak ty šaty. Ale dejte se do uklízení šatníku, oblečte si jedny, postavte se před něj a chtějte poradit: „ hele, co říkáš, nezdám se v nich nějak usedlá, stará …. já bych nechtěla vedle tebe vypadat jako tvoje teta.“

I když nic neřekne, oblečte jiné a zase zapózujte: „ A co říkáš těmhle, to se už dneska asi nenosí, že jo, myslíš, že by v nich na ten večírek mohla jít, aby ses pak za mě nestyděl, že nejsem moderní.“ Netrvejte na odpovědi a rychle na sebe hoďte další: „Tyhle by byly snad dobré, ne? Jenom jestli ti nepřipadají moc krátké, abych tam nevypadala jako zastydlá puberťačka. Já fakt nevím, co si vzít, abych ti tam nedělala ostudu.“

A nechte ho! Přemýšlí a počítá! Jen manžel cynik se na vás podívá a řekne: „Miláčku, ty jsi pěkná ženská, tobě sluší všechno, ty můžeš jít klidně i v pytli.“ Ale věřte, že takových je nás opravdu málo, protože většina manželů si svých milých a něžných manželek velice váží a je jim potěšením udělat jim, co jim na očích vidí. Tím potom dochází k reálnému zhodnocení situace a vytvoření strategického plánu, jehož výsledkem je, že maximálně do týdne -  no, možná do měsíce, se jde na nákup nových šatiček.

Takoví jsme my chlapi. Jen se musí vědět jak na nás. Nezapomínejte, milé dámy, že jsme nebojácní, hrdí a ješitní. Proto nás potěší, když ta naše je podobná slepičce, co si ráda zobne, občas něco snese, ale nezanáší, a která před svým vlastním kohoutem nekličkuje, zatímco s cizím utíká hned do kurníku.

Za druhé – manžela, chlapa musíte nechat si hrát. Chlap si potřebuje neustále a celý život hrát. A když si hraje, tak nezlobí. Pochopitelně, že je důležité s čím si chlap hraje, neboť některé hry nemusí být pro vás zrovna příjemné, ale přesto to musíte brát za tak nezvratnou skutečnost, jako je čtvero ročních období. Na každé chlapské hře musíte najít něco, co je pro vás dobré a užitečné.

Tak třeba lepí letadélka. Napatlá vám lepidlem sice kde co, ale zase je-li třeba slepit džbán po babičce, je lepidlo i chlap po ruce.

Hraje často, i když mizerně, tenis? Tak aspoň dvakrát za týden máte čas na kamarádku, nebo na … kamaráda?!

Chodí na pivo? Vaše svolení jsou opratě k jeho kočírování. A vězte, že i sezení u piva je chlapská hra, protože u toho stolu sedí samí hrdinové, co se s nikým nepářou, samí filosofové, odborníci, ministři, mistři světa a sportovní trenéři a všichni jen proto, že si tady, na rozdíl od domova, mohou klidně a bez okřikování hladit a hýčkat své ego.

Nebo snad ten váš rád koketuje s cizími ženami? Máte jedinečnou příležitost dokázat mu, jak jste tolerantní (tedy, že aspoň víte, co to slovo znamená) a milá. Zkrátka, že jste lepší než všechny ty ochechule, které se před ním kroutí a přemízají. Ale pozor! Koketérie nejsou zálety a zálety nejsou hrou.

A pokud si váš manžel skutečně hraje s jinou ženou, nebo ženami, musí mu být jasné, že si zahrává. Je docela možné, že všechno to nebezpečí a riziko z této hry na něj působí stejně jako jakýkoliv jiný adrenalinový sport. Pokud však na to přijdete, je potřeba se zachovat podle rady dr. Plzáka. Nevyzvídat, nevyhrožovat, nerozčilovat se, ale klidně a sebevědomě prohlásit: „Tak ona je asi lepší než já, nevadí, to se nedá nic dělat, budu se tedy muset podle toho zařídit.“ A nechte ho být. Je ješitný a nesnese, abyste měla navrch. Uvidíte, že přijde, přileze, přiškemrá se.